LITERÁRNÍ VĚDCI SE SEŠLI V RÁMCI MEZINÁRODNÍ TEMATOLOGICKÉ KONFERENCE NA FF UP

20. a 21. října se do Olomouce sjela řada významných literárních vědců a dalších odborníků na estetiku, filozofii či intermediální studia z celé republiky, aby společně debatovali nad tématem, který vymezila Mezinárodní tematologická konference do tří slov: MÍSTO – PROSTOR – KRAJINA.  Právě prostor, ať již je reprezentovaný jako konkrétní krajina nebo jako abstraktní filozofický pojem či model jednotlivých vědních diciplín, patří k základním pojmům všech vědních oborů. Tematologická konference pořádaná katedrou bohemistiky FF UP jako jeden z výstupů grantu Bohemistika – obor pro třetí tisíciletí si primárně kladla za cíl představit různé koncepce prostoru a prostorovosti tak, jak se konstituují v rámci humanitních oborů (literární vědy, filozofie, estetiky), avšak neuzavírala se ani přesahům do jiných disciplín.

Na konferenci, která se po oba dny konala v aule FF UP, přednesli po úvodním slově doc. Lubomíra Machaly (FF UP) své referáty prof. Petr A. Bílek (FF UK), jenž promluvil na téma vztahu mezi fikcionálními referencemi a referencemi v tzv. aktuálním světě. Svoji pozornost věnoval zejména tzv. jedinečným referencím, jež tvoří explicitní uzlové body mezi aktuálním světem a oblastí fikčního prostoru. Prof. Dalibor Tureček (JČU České Budějovice) pohovořil o vztahu mezi obrazem literární krajiny u K. H. Máchy a jeho kulturních a dobových výtvarných souvislostech. Zaměřil se na kompozičně-sémantické aspekty jednotlivých děl a poukázal na společné, nikoli však neproblematické shody v kulturním kódu uměleckého zobrazování krajiny. Doc. Michal Peprník z katedry anglistiky FF UP demonstroval na materiálu americké literatury pojetí literárního toposu v korelaci s bezprostředním chápáním a zakoušením přírody. Blok vstupních referátů uzavřel svým vystoupením prof. Milan Suchomel (FF MU), který se ve svém eseji zamýšlel nad žitým textem města u Daniely Hodrové, která vedle toho, že náleží k předním odborníkům (nejen) na tematologii a literární  topologii, je výraznou spisovatelkou, v jejímž díle se prolíná vrstva odborná s uměleckou.   

Následně bylo jednání rozděleno do několika tematických sekcí, kde se střídaly příspěvky teoreticky zaměřené s literárněhistorickými sondami do konkrétních literárních děl, a stejně tak příspěvky interpretační povahy s esteticky či filozoficky zaměřenými výstupy. Velice poutavým způsobem představil způsob kvalifikace a orientace v prostoru fikčních světů doc. Tomáš Kubíček (ÚČL AV ČR, PdF UK, FF UP), na kterého navázal dr. Jiří Koten otázkou, kde hledat hranice fikčního prostoru. Ke slovu se dostaly i pohledy na prostor v textu inspirované tartusko-moskevskou sémiotickou školou, jejíž členové se mimo jiné soustředili na otázku textu jako heterogenní referenční kvality, konkrétně realizované např. v podobě tzv. urbánního textu. Tyto tendence rezonovaly již u zmíněného prof. Suchomela (byť ve zcela originálním pojetí) a rovněž v příspěvku dr. Izabely Mroczek, jež se věnovala reflexi zkoumání městského textu v polské literární vědě.

Různorodost kódujích mechanismů kultury, jejichž prostřednictvím je evokován prostor, přispívá k úvaze o vzájemném poměru těchto struktur. Jedním z často diskutovaných problémů na toto téma je vztah mezi fikčními světy, jeho entitami a reálnými objekty. Konfrontace mezi oběma prostory, fikčním a tzv. reálným, rezonovala i v řadě dalších příspěvků, které v důsledku zpochybňovaly a zásadně problematizovaly tento vztah. Vedle prof. Bílka se této otázky týkal i přístup prof. Dagmar Mocné (PdF UK), která na konkrétních prostorových lokacích Malé Strany ukazovala na rozdílné konstruování ryze zkušenostního a fikčního prostoru, a to na příkladu Nerudových Povídek malostranských.

Od teoretických abstrakcí směřovaly úvahy rovněž ke konkrétním reprezentacím literární krajiny. Její podobu u Jana Čepa představil doc. Karel Komárek (FF UP), na kterého navázal dr. Radek Malý (FF UP) zamyšlením nad sugestivní básnickou evokací prostoru u Paula Celana. Na experimentální tvorbu Věry Linhartové se primárně zaměřil dr. Jakub Češka (FHS UK) a dr. Miroslav Kotásek (FF MU), který se vedle Linhartové věnoval surrealistickému básníkovi Milanu Nápravníkovi a Miloslavu Topinkovi.

Konference otevírala i široké pole pro intermediální zkoumání reprezentace prostoru. Dr. Petr Bubeníček (FF MU) se tak např. soustředil na otazníky spojené s modelováním prostorých souřadnic v literatuře a ve filmu, konkrétně u Vladimíra Körnera.

Mezioborové zaměření konference znamenalo nejen zmnožení pohledů na dané téma, ale přineslo i řadu dalších zajímavých referátů. Takovým byl např. příspěvek Mgr. Ondřeje Sikory (FF UP) systematizující Kantovu koncepci estetických soudů s etickými postuláty, které překračovaly hranice rigidní Kantovy filozofie směrem k fenomenologii. Fenomenologická východiska se stala základem i dalších vystoupení. Za všechny jmenujme alespoň téma dr. Petra Komendy (FF UP), ve kterém autor konfrontoval dva přístupy v pohledu na interpretaci literárního prostoru - sémiotický a fenomenologický.

Ačkoliv v krátké zprávě není možné věnovat dostatečný prostor všem zúčastněným, je nepochybně možné konstatovat, že Mezinárodní tematologická konference v Olomouci zaznamenala vysokou úroveň všech příspěvků. Společné téma pak v mnohosti přístupů, metodologií a disciplín ukázalo nejen na složitost problému, ale současně kriticky reflektovalo hranice jednotlivých výkladů a v neposlední řadě přispělo k rozvíjení mezioborové spolupráce.

Žurnál, roč. 20, č. 7, 2010, s. 3 (12. listopadu)

Bohemica Olomucensia 1, 2011